Zaměstnávání už vyšlo z módy, aneb Proč všichni berou ičaře

Většinu svého ekonomicky aktivního života jsem strávila jako freelancer. Jsem v pracovním koloběhu již 12 let, a z toho více než 2/3 jako OSVČ. Pro věkovou kategorii mých rodičů je poměr odpracovaných let coby HPP a OSVČ v drtivé většině opačný. O vysvětlení svého způsobu kariéry pro generaci prarodičů už se moc nesnažím. Několikrát do měsíce slyším otázku, zda mě mohou vyhodit a jestli je ta moje práce „jistota“. Doba se zkrátka změnila a HPP vyšlo z módy. Proč?

HPP, nebo OSVČ? Ekonomika a jistoty

Nevím, jaký trend panuje v zahraničí, ale v České republice dává práce na IČO zásadní ekonomický smysl, a to pro obě smluvní strany. Sociální systém, který máme vytvořený, klade na zaměstnavatele vysoké nároky na zabezpečení zaměstnanců. Zaměstnanci mají plné právo vyžadovat od svého chlebodárce (firmy) dovolené, nemocenskou, ošetřovné… a zároveň jsou zákonem chráněni proti nečekanému ukončení takového servisu (výpovědi). Ekonomická zátěž uložená ze strany státu tudíž logicky vede k tomu, že firmy ztrácí zájem o nabízení HPP. Zaměstnanci si zase dokážou spočítat, jak moc se jim finančně vyplatí o HPP usilovat.

Faktem je, že zaběhnutý systém poskytuje výměnou za zařazení mezi zaměstnance určitý pocit klidu. Není problém dosáhnout na hypotéku, když máte pracovní smlouvu. Naopak jako živnostník často narazíte na neochotu při poskytování služeb, protože nemáte „svého garanta“, který vám posílá předvídatelnou výplatu. 

Právě jistota se velmi často skloňuje jako zásadní výhoda HPP oproti OSVČ. Covidová doba však ukázala její hranice, protože když zaměstnavatel nemá příjmy, nemá ani na platy.

Zaměstnanec vs OSVČ a jejich svoboda

Nebylo by fér vynechat v tomto článku úroveň pracovních podmínek coby hlavní protiváhu předpokládané jistoty HPP. Zaměstnavatelé sice nesou břímě závazků a jisté povinné péče o své zaměstnance, ale v důsledku k nim mají vztah, který lze definovat slovy: „Máš tohle všechno, tak drž ústa a krok“. Zvolené vyjádření je přitom velmi mírné v porovnání s realitou. 

Kromě ekonomického pohledu na volbu mezi HPP a OSVČ jde také o kvalitu pracovního života. Právě vztahy na pracovišti vedou k tomu, že i zaměstnanci touží po svobodě v rozhodování a řeší otázku, komu svůj pracovní čas chtějí prodávat. Tak uvažuje freelancer.

Ruku v ruce se svobodou jde ale i zodpovědnost. Pro OSVČ se jedná především o zodpovědnost za vlastní finance. Když jste v roli zaměstnance, kryjí vám záda firma či stát (dokud mohou). Pokud pracujte sami na sebe a pro sebe, pak si na dovolenou musíte nejprve vydělat, a ještě si zajistit finanční polštář za ušlý zisk, o který přijdete během prázdnin.

Zaměstnanec nebo OSVČ mají stejné pain-points

Ať už zvolíte pohled na srovnání obou způsobů obživy z jakéhokoli úhlu, existují společné pain-points = bolestivá místa. Zaměstnanec i OSVČ mohou v pracovním procesu narazit na úplně stejné finanční či osobní problémy, nejistotu a vrtkavou motivaci. Podívejte se na čtyři z nich:

1. O práci můžete přijít ze dne na den

Jak jsem zmínila v úvodu článku, moje babička absolutně nechápe, jak mohu přistoupit na tak ostudné podmínky, kdy mi „zaměstnavatel“ nechce dát smlouvu o HPP. Nemám prý žádnou jistotu, že se mnou neukončí spolupráci a nebudu takzvaně bez peněz. Neuvědomuje si ale, že zaměstnavatel mi také dokáže vytvořit podmínky, kdy se příjmy z HPP omezí na almužnu, nebo mě pro nadbytečnost vyhodí.

2. Finanční rezervy za vás nikdo nevytvoří

Každý potřebuje finanční rezervy, záleží jen na jejich výši. Můžete šetřit z výplaty nebo z příjmů, které vám přinese podnikání. Výši příjmů by měla poměrně odpovídat odkládaná částka. Jediný rozdíl může být v osobní zodpovědnosti ke správě rozpočtu.

3. Druhá strana vás může využívat

Když natrefíte na „dobrého“ nadřízeného, dokáže vám z pracovního života udělat peklo. Stejná situace se ale dotýká OSVČ, který si zasmluvní spolupráci s „dobrým“ klientem. A věřte mi, že rozpoznat, s kým chcete spolupracovat, vyžaduje trochu cviku, a stejně se opakovaně spálíte.

4. Stát se o vás nepostará

V době krize se stát může postavit zády jak k zaměstnancům, tak k OSVČ. Když není podpora pro firmy, není podpora ani pro zaměstnance.

HPP vs OSVČ vs švarcsystém

Podnikat a prodávat svůj čas jako freelancer není totéž jako pracovat pro zaměstnavatele s jiným druhem pracovní smlouvy. OSVČ, který má pouze jednoho zákazníka, kterému prodává své služby, vlastně spadá do kategorie švarcsystému. 

Kromě toho, že tento druh obživy neschvaluje zákon, připravuje se tím daný freelancer o získání nejdůležitější zkušenosti. O co jde? O získání nadhledu, pochopení ceny vlastní práce a priorit. Pokud jste závislí na jednom klíčovém klientovi, o svobodě v podnikání nemůže být řeč.

Sledujte i další novinky a články od Time Toasters na našem Facebooku.

Ženy v byznysu, aneb Jak špatně na tom podnikatelky jsou?

Česká republika se ve světovém žebříčku nachází mezi státy s podstatně nižší celkovou úrovní vyspělosti. Tvrdí to studie Mastercard Index of Women Entrepreneurs 2020, která hodnotí kvalitu podmínek pro podnikání žen. Jak špatně na tom jsme?

Podle kritérií, která posuzují posun v ekonomickém a profesním postavení žen ve společnosti, nás výsledek řadí na 49. pozici z celkových 58. Společnost na nejbližších příčkách výsledků dělají České republice Uganda a Nigérie. Proč se tedy ženy snaží podnikat? Důvodem je pay-gap v příjmech mezi muži a ženami, který lze prostřednictvím založení vlastní firmy ovlivnit.

Ženy v byznysu a jejich rozhodovací pravomoci

Je celkem paradoxní, že když se obchodně setkám s ženou podnikatelkou, přivede si na klíčový web call často svého partnera, aby posoudil diskutovanou nabídku. Dostaneme se do rozhodovací fáze jako dvě ženy a shodneme se či rozejdeme za účasti muže. 

Osobně se určitě nepovažuji za feministku, ale nemohu se ubránit myšlence, že ekonomické možnosti ženy ovlivňuje muž i poté, co si daná žena založí vlastní podnikání, aby si sama určila pomyslný strop. 

• Čtěte také: Harassment na pracovišti aneb Práce není seznamka

Rozhodovací pravomoci ženy v byznysu samozřejmě vymezuje i otázka mateřství. Ve vztahu jsou na dítě obvykle jen dva partneři, přičemž jeden z nich musí převzít hlavní díl odpovědnosti za péči a výchovu. Pokud muž tuto roli nepřijme, vyřadí svou partnerku úplně stejně jak z podnikání, tak ze zaměstnání.

Ženy v byznysu se sdružují

Pokud si uděláte krátký průzkum na internetu, najdete sociální skupiny i oficiální komunity žen podnikatelek. Důvodem je, že potřebují získávat a sdílet know-how, ke kterému mají jinak omezený přístup. 

V předchozím odstavci jsem zmínila například mateřskou. Je to krásný příklad tématu, se kterým vám žádný muž neporadí. Ženy podnikatelky se přitom potřebují dozvědět, jak skloubit vlastní byznys s dětmi. Především networking a praktické workshopy proto táhnou zájem. 

• Poslechněte si epizodu našeho podcastu: Jak začít vydělávat a stabilizovat obchod?

Zakladatelkami těchto skupin jsou obvykle ženy, které se na kariérní dráze setkaly s tím, že potřebovaly udělat strategická rozhodnutí, ale neměly šanci dostat se k jednacímu stolu v gentlemanských kuloárech. Bez praxe a informací jsou však šance na finanční úspěch malé. Proto se členky zaměřují na sdílení zkušeností.

Od pomocnic přes továrny k byznysu

Není to historicky až tak dávno, kdy jediné uplatnění žen připadalo na pozice asistentek. Ženy si nejprve mohly zajistit příjem v rolích pomocné síly například ve zdravotnictví. S přístupem ke vzdělání se otevřely i možnosti sekretářských prací. 

Světové války a nástup komunismu znamenaly potřebu pokrýt také hospodářská odvětví s fyzicky náročnou prací a z žen se staly „rovnoprávné“ dělnice. V moderní době již není reálné uživit domácnost pouze z jednoho příjmu, takže ženy vstupují do ekonomického procesu ve všech odvětvích.

• Čtěte také: Genderové rozdíly v byznysu

Přes popsaný postupný vývoj však stále nejsme v bodě, kdy by stejné pracovní nasazení muže a ženy znamenalo pro oba i stejné finanční ohodnocení. V případně žen podnikatelek představuje největší úskalí právě dostupnost praktických znalostí. Mužská linie si tyto zkušenosti předává již několik století na vedoucích pozicích, ke kterým mají ženy reálný přístup zhruba posledních 10 let.

Závěr: Moderní ženy v byznysu

Moderní podnikatelky pochopily, že jejich cílem není překonat muže, ale využít vlastní přirozené vlohy. Jejich zájmy ve vzdělání se vážou k rozvoji schopnosti nechat si za své know-how adekvátně zaplatit. Vzhledem k tomu, že výchovný systém stále rozlišuje přístup k dítěti podle pohlaví, není se čemu divit. Většina úspěšných žen v byznysu přiznává, že nejnáročnější pro ně bylo překonat ostych při jednání o uznání a odměně za odvedenou práci.

Sledujte i další novinky a články od Time Toasters na našem Facebooku.

Účel světí prostředky, aneb Jak daleko můžete v podnikání zajít?

„Jak daleko můžete v podnikání zajít?” Už samotná otázka značí blížící se morální kocovinu. Nůžky společenské uvědomělosti firem se rozevírají čím dál tím více. Na jedné straně se rýsují těžcí ranaři, rozhodnutí získat z přicházející ekonomické recese maximum. Proti nim se aktivizují sluníčkáři, kteří chtějí s etikou v podnikání pomalu dláždit ulice. 

Takže světí účel prostředky? Možná by měla být položená jiná otázka: Jaký je předpokládaný účel a jaká bude skutečná získaná hodnota, když ho naplníte?

Etika v podnikání a trocha filosofie

Víte, jaký je rozdíl mezi mravem, morálkou a etikou? 

• Podle jednoho z našich soudobých filosofů přijímáme mravy v dětství skrz autoritativní vštěpování normovaného chování („To se nedělá“). 
• Morálku odvozujeme od toho, co my sami považujeme za „dobro“. Proto se vaše morálka nemusí shodovat s morálkou jiné osoby. (Historická vsuvka: biblické desatero apelovalo právě na morálku a vybízelo k dodržování pravidel, která byla v rozporu s tehdejšími mravy.) 
• Etika spočívá v hledání toho nejlepšího řešení a může se tedy vymykat mravním i morálním pravidlům.

V podnikání definuje a hlídá správné mravy zákon, morálku ovlivňují podnikatelské cíle a etika hodnotí dopad vašich voleb na celek (což dnes znamená především ekologický nebo společenský vliv).  

Etika v podnikání a trocha filosofie

Jak moc je vaše podnikání etické? To se bohužel nedá vyjádřit přesnými metrikami. Můžete se ztotožnit s tématy, která jsou takzvaně v kurzu, a přijmout je za vlastní. Důvodem může být vaše přesvědčení o jejich správnosti nebo třeba fakt, že to prospěje vašemu marketingovému obrazu v očích veřejnosti. 

Obecně lze říci, že etika firem se soustředí na zásady partnerského a rovného jednání se zákazníky i konkurencí, společenskou odpovědnost a environmentální dopady provozované činnosti. Mluvíme tedy o morálních, společenských a ekologických zásadách.

Etika podnikání podle EU

Věděli jste, že v EU existuje vzorový etický kodex pro podnikatele? Tento kodex zahrnuje:

• cílení na ochranu životního prostředí
• soustavnou kultivaci firemní kultury
• produkci ekologicky šetrných výrobků
• zodpovědnost za sdílení pravdivých informací s veřejností
• zodpovědnost za sdílení pravdivých informací o vlivu činnosti na životní prostředí

Poškozuje konkurenční prostředí etické podnikání?

Ne, jen potřebujete najít USP (jedinečné prodejní argumenty), které jsou v souladu s etickými zásadami. Vysokou hodnotu a nutnost etických principů opakuje nespočet zdrojů. Marketingové i obchodní publikace poukazují na důležitost dlouhodobé udržitelnosti podnikání, která se neodmyslitelně pojí se striktně etickým chováním a vystupováním. 

Proč to ony publikace říkají? Protože část spotřebitelů se o toto téma intenzivně zajímá a nechce se podílet na podpoře firmy, která jejich zájem nesdílí. (Kupříkladu naše domácnost bojkotuje veškeré výrobky z produkce holdingu nejmenovaného českého politika.)

Chápu, že toto nemusí být nejpádnější argument. Jenže odkud se klíčová myšlenka vzala? Uvědomte si, že probíhá více méně globální propaganda šetrné produkce a celospolečenské odpovědnosti. Poškozování oponentů v hospodářské soutěži už k získání zakázky nestačí. Můžete tedy ignorovat požadavky například na fair trade, ale konkurenční výhodou budoucnosti je etické podnikání.

Závěr: Dopady neetického podnikání

Když podnikáte v oboru se špatnou pověstí, je to velmi vysilující a myšlenky na snazší neetickou cestu se těžko zbavuje. Myslíte si, že neexistuje takový obor, ve kterém by slušný podnikatel se 100% etickým přístupem mohl uspět? Dovolte mi tedy následující otázku:

Kolikrát jste narazili na diskusi o alarmující úrovni kadeřnic? Versus kolikrát jste si všimli negativní diskuse o jednání realitních makléřů?

Rozdíly v oborech existují. Nikdo nemá potřebu vyjadřovat se obecně ke kadeřnicím, ale u makléřů je to jinak. Problém neetického podnikání spočívá v tom, že dokáže ovlivnit rozvoj celého konkurenčního prostředí.

A přesně proto má význam připomínat si etické kodexy, i když jejich poslání vypadá příliš všeobecně nebo máte dojem, že sami nic neovlivníte.Sledujte i další novinky a články od Time Toasters na našem Facebooku.

Jak najít investora (a jak s ním rozhodně nemluvit)

Vstup investora do podnikání je dvousečná zbraň. Investor totiž vašemu projektu zároveň dává i bere sílu. Pokud však máte spočítáno, že se bez něj zkrátka nepohnete z místa, přečtěte si náš článek. Poradíme vám, jak v prostředí investorů chodit, aniž byste působili jako slon v porcelánu.

Jak najít investora?

Ze všeho nejdříve si uvědomte, že hledání investora není tak jednoduché jako párování běžné nabídky s poptávkou. Nikoho neoslníte, když rozpošlete náhodně vybraným subjektům unifikovanou nabídku spolupráce. 

Nejlepší cesta pro hledání strategického partnera je přes komunitu a doporučení. Start-upisté se mezi sebou znají a komunikují spolu. Ze všeho nejdříve se k nim proto můžete připojit a požádat je o sdílení zkušeností a tipů na konkrétní investory.

Ať už na to půjdete přes související konference, networkingy, start-upové portály nebo specializované weby pro zprostředkování kontaktu, dříve či později najdete někoho, kdo vás uvede do společenství founderů, kteří budou mít potřebné know-how.

Tip: Nikdo se nebude bavit s nováčkem, který ví všechno nejlépe. Až prorazíte do cílové komunity, připomeňte si, že jste přišli požádat o radu (totéž platí pro jednání s investorem). 

Jak oslovit investora?

Pro oslovení je důležité uvědomit si, na koho cílíte, a to velmi konkrétně. Proč kontaktujete právě tohoto investora? Předem si ověřte, jestli se zajímá například o vklady do technických či ekologických projektů nebo mu jde primárně o jistotu návratnosti vkladu. 

Existují strategičtí investoři, kteří volí spolupráci v rámci jednoho zvoleného oboru například proto, aby v něm získali expertní zkušenosti. Tito lidé vám mohou přinést relevantní obchodní kontakty a budou rádi přinášet i podněty k rozvoji vašeho podnikání. Jinou kategorií investorů jsou kapitáloví investoři, jejichž cílem je především zisk.

Tip: Při oslovení investora se nesnažte oslnit pouze výnosem, nebo naopak pouze nápadem/oborem. Použijte kombinaci obojího a v prezentaci přidejte prostor té části, která je pro protistranu rozhodující.

Pitch deck – nesnažte se vařit z vody

Pokud existuje nějaké pravidlo, které platí ve všech fázích hledání a komunikace, pak je to důsledná příprava strategie a prezentace. Největším zabijákem jsou totiž situace, kdy vás někdo nachytá v následujících situacích:

• Nemáte jasnou představu o tom, co chcete a co nabízíte, případně misky vah s oběma hodnotami nejsou v rovnováze.
• Při představení projektu improvizujete v očekávání, že bude lepší prezentovat svůj projekt v reakci na dotazy protistrany.
• Projekt a jeho předpokládaný úspěch jste si neověřili na analýzách trhu, takže dostatečně neznáte konkurenční prostředí či objem potenciální poptávky.
• Víte přesně, jak byste využili vložené peníze, ale už nevíte, jaký bude další vývoj nebo jaké jsou možnosti expanze.
• Předpokládáte, že pro realizaci si vyberete do týmu levnou pracovní sílu nebo nadšence, kteří nemají potřebné zkušenosti, a na projektu se budete společně učit.

Jak tedy najít investora v 5 jednoduchých krocích?

1. Připojte se do skupiny start-upistů a požádejte je, aby vám doporučili investora.
2. Než investora oslovíte, zjistěte si o něm co nejvíce informací.
3. Při prezentaci se zaměřte jak na nápad, tak na výnosy. Trochu více prostoru ale dejte té části, která je pro konkrétního investora rozhodující.
4. Důkladně se připravte. Udělejte si analýzu trhu a propočítejte vše důležité.
5. Předneste konkrétní plán, kam váš projekt směřuje a k čemu peníze využijete.

Závěr

Když úspěšně projdete náborem investora, získáte možná i mentora a spojku do relevantní společnosti. Může se ale stát, že si do podnikání pozvete člověka, který vás bude neskutečně brzdit v rozhodování neúměrnými požadavky na reporting výsledků nebo schvalovacím kolečkem pro každou změnu. Před zahájením spolupráce si proto ověřte povahu a představy o procesech druhé strany.

9 tajemství time managementu

Chcete budovat svůj byznys, být efektivní a dosahovat svých cílů. Jasně, to chceme každý a opakovaně se o to snažíme. Ale ne vždy se nám to daří. Proč?

Čas letí rychlostí světla a minuty a hodiny každého dne nám protékají mezi prsty. Namísto toho, abychom makali na svých prioritách, věnujeme se operativě a spoustě jiných nedůležitých věcí. Jak z toho ven?

Musíte získat vládu nad svým časem a jeho využitím. Vy musíte být ten, kdo rozhoduje o využití vašeho času. Mám pro vás 9 tajemství, které vám pomohou dostat váš time management pod kontrolu.

1. Stanovujte si 90-denní cíle namísto ročních

To vás přiměje udělat více práce za kratší čas, raději než abyste prokrastinovali a snažili se udělat všechno na konci roku.

Také vám to dovolí dříve upravit směr v případě že něco nepůjde podle plánu.

2. Přestaňte přepínat

Výzkumy ukázaly, že roztříštění vaší pozornosti na více úloh snižuje vaši celkovou efektivitu.

Zaměřte se na jednu úlohu, pracujte na ní efektivně a zcela ji dokončete.

3. Praktikujte pravidlo 2 minut

Jestli něco zabere jen 2 minuty, udělejte to raději hned, než abyste to odkládali.

Pokud to zabere více času, zařaďte to do seznamu úkolů a vykonávejte dle priority.

4. Získejte zpětnou vazbu od ostatních

Nikdy není na škodu probrat svou myšlenku s ostatními. Může to ušetřit spoustu času, zejména pokud nevidíte cestu, jak něčeho prakticky dosáhnout.

Obraťte se na přítele, nadřízeného, mentora nebo experta a ujistěte se, že jdete správným směrem.

5. Vyhodnoťte, co můžete delegovat, outsourcovat nebo eliminovat

Věnujte svůj čas analýze svých denních aktivit a zvažte, co by mohl dělat někdo jiný, co by šlo dělat levněji nebo efektivněji.

Tím získáte více času na práci, která vám jde lépe anebo kterou děláte raději.

6. Ukliďte si stůl, než začnete

Uklizení pracovního prostoru vás připraví na celý den. Na čisté mysli něco je!

Získáte klid a prostor na kreativní tvoření a soustředěnou práci.

7. Plánujte si svůj kalendář

Naplánujte si svůj den ještě večer nebo hned ráno. Napište si, co důležitého chcete udělat a dejte tomu priority. Vyhraďte si na to čas.

Priority se mohou měnit a tak buďte flexibilní a upravte list dle potřeby.

8. Naučte se říkat ne

My všichni se snažíme, aby lidé kolem nás byli spokojení a nechceme je zklamat. Když je váš kalendář plný, s respektem odmítněte další požadavky. Lidé to možná hned nepochopí, ale brzy se naučí respektovat váš čas.

9. Věnujte čas odpočinku

Pro vaši maximální produktivitu je nezbytné, abyste odpočívali a dobíjeli baterky. Dělejte přestávky v práci, udělejte si volné dny a občas taky pořádnou dovolenou. Svůj odpočinek si deje do kalendáře, stejně jako vaši práci.

Jděte do toho

Přečetli jste si článek a buď si myslíte, že už jste to všechno věděli, nebo jste dospěli k naivnímu přesvědčení, že teď už to půjde samo. Nepůjde!

Důležitá je akce a vytrvalost. Rozhodněte se, že to uděláte hned a vytrvejte u nových návyků. Jinak jste četli zbytečně.

Stanovte si 90 denní cíle, napište si je, delegujte, co je možné, ukliďte si pracovní prostor a naplánujte si časové bloky na práci a odpočinek. Udělejte to hned. Nezabere to tolik času.

Poslechněte si podcast

K tomuto článku jsem natočit epizodu. Můžete si ji poslechnout jako podcast v kanálu Time Toasters.

Podcast: 9 tajemství time managementu

Dárek pro vás

Vytiskněte si 9 tajemství time managementu a mějte je na očích.

Jak poznat kvalitního zaměstnance a udržet si ho?

Kvalitní zaměstnanec je nástroj pro vytváření profitu, který může mít finanční, ale i jinou formu. Kvalitní zaměstnanec je totiž také člověk, osobnost s potřebami, bez kterých nemůže dobře pracovat a přispívat k firemní kultuře. Když se však potká vaše nabídka připraveného pracovního prostředí se zmíněnými potřebami potenciálních zaměstnanců, získáte funkční a spokojený kolektiv a pozitivní dopad se promítne i do zisků.  

Jak poznáte kvalitního zaměstnance? A jak si ho udržíte? Jestliže vás zajímají odpovědi, čtěte dál.

4 způsoby, jak poznat kvalitního zaměstnance

Jak poznáte, že máte co do činění s kvalitním zaměstnancem?

1) Kvalitní zaměstnanec se ptá na nefinanční benefity

Pokud jsem v nějakém oboru dosáhla seniorní úrovně a hledám práci, pak v první řadě chci najít takového zaměstnavatele, který mi nabídne odpovídající pracovní podmínky. Peníze jsou až na prvním místě, to ano, ale kvalitu v lidských zdrojích si nikdy nekoupíte pouze penězi.

Seniorní zaměstnanci mají i další priority, jednou z nich je například možnost práce z domova či převážně remote, protože čas věnovaný na dojíždění do práce se ukrajuje z jejich osobního volna, ale nikdo za něj neplatí. Dalším požadavkem může být prostor na vzdělávání se a získávání vyšší kvalifikace.  

2) Kvalitní zaměstnanec se zajímá o kolektiv

Nekompetentní management odrazuje kompetentní zaměstnance. Existují firmy, které neustále řeší problém s odlivem schopné a zaškolené pracovní síly. Někteří nováčci se prakticky otočí ve dveřích po prvním týdnu, jiní naberou zkušenosti a pak jdou o dům dál. Problém bývá ve způsobu vedení lidí nebo procesů. 

Ostřílený kandidát se proto na pohovoru zeptá na svého nadřízeného či fluktuaci. Smutným faktem je, že v rámci svých osobních zkušeností jsem se v mnoha případech setkala se zkreslením faktů nebo tím, že vedení jednoduše vůbec nezná problémy interního chodu firmy, případně je nechce vidět.  

Nábor je skvělá příležitost pro interní audit obecného firemního happiness, a každý odchod zaměstnance je ještě příhodnější. Nečinnost nebo uplácení naopak láme vaz. 

3) Kvalitní zaměstnanec zná své talenty

Kvalitní zaměstnanec se s největší pravděpodobností hlásí na pozici, o které ví, že v ní dokáže uspět. Když ho nabíráte, zeptejte se na jeho talenty a způsoby, jak je ve vaší firmě zúročí. Tím vlastně nastiňujete možnou spolupráci. Není proto nic smutnějšího, než když zaměstnance naberete a pak před něj například předsunete jiného člověka, aby odstínil veškeré jeho pokusy o iniciativu nebo rozhodovací pravomoci. Obecně řečeno – nezkreslujte při výběrovém řízení popis náplně práce nebo kompetencí pro danou pozici.

Jestli chcete mít ve firmě dobré lidi, nechte je dělat práci, na kterou jste je najali. V opačném případě o ně přijdete. 

4) Nekvalitní zaměstnanec má pouze požadavky

Požadavky uchazečů o práci mají své meze. Výběrové řízení je forma dialogu, hledání průsečíků mezi nabídkou a poptávkou. Nekvalitního zaměstnance poznáte podle toho, že vznáší požadavky a nestaví proti nim žádnou svou přidanou hodnotu nebo protiváhu. 

Jak si kvalitního zaměstnance udržet?

Ve chvíli, kdy jste vynaložili úsilí, čas i peníze na nalezení kvalitního zaměstnance, zbývá jediné – udržet si ho. Nabraný pracovník není totéž jako koupený rohlík, takže se zaměřte na to, abyste svůj vklad zúročili, a pohlídejte si klíčové momenty startu spolupráce. První týdny jsou totiž obdobím, kdy se formuje úspěch nebo neúspěch celého snažení obou stran. Proto se zaměřte především na následující body: 

• Má nový člen týmu reálný přístup k seberozvoji (má čas i prostor na kurzy a školení)? 
• Kdo dohlíží na správný onboarding (frekvence osobních konzultací je na začátku klíčová)? 
• Jak zapadl nováček do aktuálních procesů (kdo a kdy se ho případně zeptá na podněty ke zlepšení)? 
• Splňuje náplň práce očekávání z pohovoru (jak se zaměstnanci práce líbí a jak jste spokojeni vy)?

Závěrem

Jestli hledáte kvalitní zaměstnance, připravte pro ně kvalitní podmínky a neuzavírejte se před návrhy na zlepšení. Jedním z parametrů, podle kterých poznáte, že před vámi sedí potenciální pracovní poklad, je to, že se bude ptát na víc než jen plat. Jestli si nevíte rady, co je a co není relevantní požadavek na zlepšení procesů či vedení, zeptejte se někoho zvenčí.

Harassment na pracovišti aneb Práce není seznamka

Sexuální obtěžování na pracovišti je téma, které si prošlo fází tabuizace, lhostejnosti i zprofanování. Faktem je, že na většině pracovišť si s ním prostě neví rady, takže se o něm mluví s dávkou buď velmi nesmělého, nebo naopak silně obhroublého humoru. V některých firmách jsou vztahy na pracovišti pro jistotu zakázané a někde to řeší tak, že nemají zájem genderově mixovat svůj tým. Jak si stojí harassment v 21. století?

Harassment na pracovišti aneb Práce není seznamka

V moderní době emocí, individuality a naučených konvencí si s primárními a pudovými záležitostmi na pracovišti neumíme poradit. Sexualita se zkrátka velmi těžko nacpe do firemních směrnic a rozepisovat se o kontrole genderově neutrálního jednání mezi kolegy už vůbec nemá smysl. Ženy a muži v kanceláři budou vždycky interagovat s jistou dávkou přirozených instinktů, přitažlivosti a sexuálních narážek.

Co ale je potřeba řešit, jsou nežádoucí námluvy. Harassment na pracovišti připomíná schůzku naslepo, ze které vy chcete odejít, ale ten druhý je naopak rozhodnutý se s vámi oženit. Jestli se nedokážete vcítit do někoho, kdo si stěžuje „jen“ na opakující se nevhodnou komunikaci na pracovišti, představte si, že jste natrvalo přilepení k židli na špatném rande a musíte snášet vytrvalé pokusy protějšku o vzájemné sblížení.

Sexuální obtěžování na pracovišti – protože rande nestíháte

Sexuálních vztahů na pracovišti rozhodně není málo a nové vznikají. Když vezmeme v úvahu, jak velkou část svého života trávíme v práci, nezní myšlenka propojit kariéru s partnerstvím nelogicky. Pokud navíc pracovní doba zabere ty hodiny, kdy jste přes den nejaktivnější, a vyžaduje se v ní 100% využití kreativity, rozhodovacích schopností a soustředění, pak z práce neodcházíte jako potenciální plnohodnotný partner s energií pro budování osobního vztahu.

Není divu, že někteří volí randění na pracovišti. Mohou spolu strávit větší část dne, něco společně vytvořit a spolupracovat na projektech. Seznámí se vlastně přirozenější formou než na rande, na které už by stejně po práci nezvládli dojít. Důvodem, proč se zaměstnavatelé takových vztahů bojí, jsou následky případného rozchodu. Ze sexuální problematiky zaměstnanců se totiž následně může vyvinout šikana, bossing či skutečný harassment.

• Mohlo by vás zajímat: Genderové rozdíly v businessu

Mobbing a bossing – chce to dělohu

Mobbing je forma šikany ze strany kolektivu. Abychom si ukázali realitu, nemusíme zabíhat do extrému a představovat si hned situaci, kdy některého kolegu ostatní pravidelně zavírají do skříně. Pokud se zamyslíte nad tím, jakou vyjednávací pozici má žena v převážně mužském týmu, zjistíte, že obecně velmi špatnou. Zaměstnankyně například často potřebují získat pro své návrhy „posvěcení“ od nějakého dalšího, mužského, pracovníka.

Přidejte k tomu bossing, což znamená šikanu podřízeného nadřízeným, a taková pracovnice je rázem v situaci, kdy přináší návrhy, manažer je začne skepticky posuzovat a v mezičase ji nechá přepočítávat obálky a umývat nádobí.

Když se ženě něco nelíbí, nebo chce něco změnit, má omezené možnosti rolí, ze kterých musí volit. Buď udělá hysterku a kolegy zastraší, nebo může kňourat a spoléhat na jejich obranářský komplex. Nejlépe ale udělá, když začne jednat trpělivě a cílevědomě, jako při výchově dítěte.

Staffing – chce to koule

Genderové vydírání a útočení není cizí ani druhému pohlaví. Staffing, neboli útoky ze strany podřízených na nadřízené, si lze představit třeba mezi sekretářkou a jejím nadřízeným. Vydírání je celkem snadné, protože společnost má pod kůží vžitý scénář, že křehká žena potřebuje chránit před zlým šéfem, a vamp-women tento vzorec zneužívají. Pokud je muž cílem útoku ženy, potýká se s nepochopením okolí nebo i stigmatem slabocha. Jestli jste ještě nečetli knihu Skandální odhalení, která se tématu věnuje, zkuste ji (spoiler: hlavní hrdina si jako svou obranu zvolil rozvahu a boj). 

Závěr

Bylo by hloupé myslet si, že harassment na pracovišti se dotýká pouze žen, podřízených, nebo jen mladých lidí. Tato forma šikany má stejné znaky i cíl jako jiné psychické či fyzické útoky a čelí jí i starší a vedoucí pracovníci.

Sledujte i další novinky a články od Time Toasters na našem Facebooku.

3 způsoby, jak zaručeně naštvat obchodní partnery

Každá úroveň businessu stojí na křehkém mostu vzájemné důvěry. Když jde o peníze, nikdy si nemůžete být jisti, kolik nožů vám právě míří do zad. A v obchodním partnerství to platí dvojnásob.

Vedení obchodu sice neznamená, že celou kariéru trávíte vyškubáváním vlasů v nervózním očekávání útoku – ostražitosti se však naučíte velmi rychle. Dobří obchodníci proto trochu důvěřují a hodně prověřují. Co všechno už jste zažili?

Gentlemanská dohoda s obchodním partnerem

Gentlemanská dohoda je fenomén, který supluje smlouvu o povinnostech a odpovědnostech obou stran. Podáte si ruku, sdělíte si vzájemná očekávání a jdete pracovat. V rámci takové dohody se obvykle řeší nástin společných cílů a rozdělení předpokládaného profitu. Každá ze stran předpokládá, že závazek gentlemana je osobním příslibem, jehož hodnověrnost se zakládá na uzavřeném partnerství.

Vzájemná důvěra je ale velké lákadlo pro testování trpělivosti. Když se nedaří nebo dojde ke zpoždění, není důstojné peskovat partnera za provozní trampoty. Je to přeci partner, osoba na pozici s kompetencí přijímat a dávat závazky. Pokud říká, že se okolnosti změnily bez jeho zavinění a svou část práce nemůže splnit, co s tím naděláte? 

Rádoby gentlemanské dohody občas přináší ošklivé vystřízlivění nad faktem, že místo gentlemana jednáte v lepším případě se slibotechnou – a v tom horším se šmejdem.

Jsem váš obchodní partner, ale za zbytek týmu neručím

Krásným příkladem ze života jsou obchodní partneři, kteří neplýtvají časem na provozních detailech. Ženou se napříč trhem s pověstí nelítostných pragmatiků a uzavírají důležité kontrakty. To všechno je v pořádku, náplní práce jednatele přece není kontrola aktivit firemní asistentky – naopak se od něj očekává hlavně tah na branku. Jediný drobný problém je, že když kašlete na to, kdo a za jakých podmínek bude sjednanou práci odvádět, tak vlastně praktikujete extenzivní získávání obchodů na úkor kvality či důvěryhodnosti.

Pokud to, co naslibujete, váš tým bezejmenných pracantů zvorá, protože nemá přístup k informacím nebo je přetížený, utváříte si druhou část své pověsti. Paradoxní je, že při jednání s takovým partnerem realitu jeho zázemí nepoznáte snadno. Ochotně si s vámi vymění zkušenosti s nespolehlivostí řadových zaměstnanců, čímž ještě podprahově posílí důvěru ke své osobě.

Obchodní partner, který umí dobře „popsat“ konkurenci

Konkurenční rivalita je normální. Firmy se mezi sebou perou o zakázky a podíl na trhu. Během výběrových řízení sbíráme informace o protivnících, a vždycky se objeví i úvaha, jak se znalostmi o ostatním účastnících tendru naložit. Jednou z možností je, že se některá fakta náhodně objeví v rukou objednatele. To znamená automaticky vyvolanou potřebu prověrky pravdivosti. Šikovná konkurence své slabiny zná a umí k nim doplnit takové zdůvodnění a protiváhu, aby svou pozici ještě posílila. Ať je další průběh jakýkoliv, vstupuje nakonec obchodní partner do spolupráce s vědomím, že si vybral to menší zlo z nabídky. A to se vyplatí…

Rada o obchodním partnerství na závěr

Pokud chcete zaručeně naštvat své obchodní partnery, pak uzavírejte gentlemanské dohody a následně se netrapte s plněním slibů – raději zapracujte na argumentaci o nepříznivém vývoji situace. Vyjednávejte co nejdražší zakázky, ale nestarejte se o to, kdo na nich bude pracovat. Abyste si pojistili získání potenciálního nového obchodního partnera, důsledně prezentujte konkurenci v negativním světle.

Anebo taky ne. Stejně dobře to totiž můžete dělat i dobře a uzavírat obchody, které jsou jasným win-winem. Jak na to? O tom zase někdy příště.

P.S.:  Pokud vám tento článek připadá ve srovnání s realitou přehnaný, tak není.

Sledujte i další novinky a články od Time Toasters na našem Facebooku.

EET: Spravedlivá kontrola, nebo likvidace živnostníků?

Chtěla jsem si udělat malý průzkum toho, jaký obsah mi nabídne Google v souvislosti s dotazem na EET. Výsledky jsou vcelku zvláštní, protože jsem se dostala maximálně k odpapouškování posledních aktualit, oficiálním stránkám daňového portálu a starým článkům se základními údaji. Nemůžu jinak, než odvodit si z toho jasný závěr: EET je mrtvé. Co se to vlastně přes náš malý podnikatelský píseček přehnalo? Právě to je téma následujícího mírně konspiračního článku.

Smysl EET v Čechách

„Elektronická evidence tržeb je převratný systém, který má jeden hlavní cíl: narovnat podnikatelské prostředí v České republice.“ (Zdroj: financnisprava.cz.) Tahle kouzelná formulace se objevuje napříč internetem. Vzhledem k tomu, že náš blog nemá za cíl 100% neutralitu v názorech, dovolím si napsat, že kdybyste zmíněný úryvek textu o EET předali některému odborníkovi na moderní historii, povšiml by si paralely s politickou propagandou totalitních režimů 20. století. Ty totiž zasahovaly i do soukromého sektoru a využívaly mimo jiné reklamu (dříve třeba formou umění), aby jejím prostřednictvím utvářely „myšlení řadového občana“.

EET pro podnikatele a Big Brother

Domnívám se, že skutečný smysl EET ve svém komplexním pojetí je pro běžného smrtelníka naprostou záhadou. V diskusích natrefíte na různé dílčí debaty o tom, jaký je vztah EET k podnikatelům, daňovému systému, státní centralizaci. Kdyby ale někdo chtěl popsat strategii v pozadí za nasazením systému, byl by to velmi obsáhlý spis.

Proč tedy někdo přenesl na podnikatele povinnost nových kontrolních mechanismů? Nabízí se myšlenka, že dotyčná osoba potřebovala sbírat data, stejně jako to dělají ostatní hráči dnešního digitálního světa. Ve výsledku došlo k reálnému zatížení střední ekonomické třídy, které přibyly náklady a starosti. Paradoxně se ale otevřely dveře k novému způsobu uvažování o vlastním businessu, který stále hodně podnikatelů dělá „naslepo“. Přitom ten, kdo má informace, dokáže identifikovat slabší jedince a řídit jejich budoucnost.

EET a společenská mobilizace

EET je pouze součástí řady změn, kterými v posledních letech procházíme a které jsou nám takzvaně proti srsti. Málokdo rád narušuje zaběhlý pořádek. Jenže doba se mění a nároky na podnikatele také. Volný trh znamená nutnost voleb a zodpovědnost, kterou neradi přijímáme. Nejsem zastáncem EET, přesto se domnívám, že pokud někdo chce podnikat a okolnosti se změní, je potřeba jednat a buď se přizpůsobit, nebo změnit působiště. Naše společnost zná z historie spíše cestu přizpůsobení se a do „mobilizace“ se jí zkrátka ještě nechce. Proto v pozadí oficiálního odkladu EET stále žije, aby se vrátila.  

Výhody EET na závěr

EET otevřela komunikaci o kultivaci podnikatelského prostředí, kterému se věnovalo málo pozornosti. Je správné ptát se na korektnost přiznávaných příjmů a testovat, jestli je business životaschopný i přes překážky, protože ty k tomu prostě patří. Na EET se můžeme dívat jako na slepou uličku, důležité však je, aby získaná fakta nezapadla a aby proběhlo řádné vyhodnocení výsledku, který nás všechny stál dost peněz a času.

Sledujte náš Facebook, aby vám neutekly nové články z podnikatelského prostředí.

Jak na business development?

Business development neboli řízení rozvoje podnikání je jedním z moderních kouzelných HR pojmů, pod kterými si každý představuje něco trochu jiného. BD manager má za úkol postarat se o naplnění potenciálu firmy a pro tento cíl definuje potřebné kroky v obchodu, nákupu, marketingu nebo produktové správě. Jak se tohle všechno v praxi dělá?

Business development a obchod

Růst firmy nelze očekávat bez udržitelného růstu obchodu. Business development manager by sám neměl řešit exekutivu místo vašeho obchodního oddělení. Jeho práce spočívá v analýze možností prodeje a nasměrování akvizice k novým trhům či zákaznické skupině. 

V menších firmách a start-upech je ale obvyklé, že se BD najímá proto, aby příležitosti nejen našel, ale také vytěžil. Tato cesta je každopádně kompromis či sleva z požadavků na výkon s ohledem na finanční možnosti. Zkušený obchodník může mít přesah do BD, ale není reálné, aby stihl plnohodnotně zastat obě pozice.

Jaký je tedy rozdíl mezi obchodníkem a BD managerem? Obchodník pracuje s optimalizací pipeline. To znamená, že hledá způsoby, jak udržovat přísun potenciálních zákazníků do všech fázích obchodního procesu. BD vyhodnocuje kupní sílu různých trhů a ty vhodné podsouvá obchodu ke zpracování.

Chcete obchodníka a nemáte rozpočet na dostatečný fixní plat? Přečtěte si článek Jak pracovat s KPI jakožto náborovým platem pro IČaře?

Business development a marketing

Přiznejme si, že marketing nám aktuálně mírně přerůstá přes hlavu. Situace je taková, že každý ví, že „reklama je přeci důležitá“, ale většina zatím nestihla pochopit ani základní pravidla a už přišly dramatické změny s přechodem do on-linu (pro podnikatele doporučuji článek Buďte on-line, nebo vůbec nebuďte). S marketingovými specialisty se roztrhl pytel a jejich práce se velmi často odklání od reálných potřeb zbytku firmy.

Jak BD pracuje s marketingem? Seniorní marketingoví specialisté znají nastavení nástrojů, které zajistí funkční propagaci, ale informace nutné ke komunikaci potřebují dodat.  Obchod má zase informace o průběhu rozhodování v nákupním procesu zákazníků a vyžaduje od reklamy podporu v jednotlivých fázích. BD se stará o přípravu zadání marketingových prací podle dlouhodobého plánu rozvoje firmy a vychází přitom z analýzy trhu, vstupů od obchodního oddělení a firemního brandu.

Takže jak na ten business development?

Klíčové jsou víceméně čtyři oblasti. O třech z nich už padla zmínka.

• Zaprvé potřebujete analýzu cílového trhu – jak velká se v něm skrývá kupní síla? (Využijte demografické údaje o věku, pohlaví, příjmech, lokaci a samozřejmě potřebách.)
• Zadruhé najděte cesty, jak a kde oslovit nové zákazníky. Můžete využít cold calling a cold e-mailing z nakoupené databáze, ale existují i jiné varianty. Například přes navazování kontaktů na konferencích či eventech. Každý získaný kontakt aktivně spravujte v obchodní pipeline a žádný nezahazujte.
• Zatřetí s cílovou skupinou komunikujte přes marketing. Budování povědomí o tom, co, jak a proč děláte, je stěžejní. Ve svých sděleních používejte USP (Unique Selling Proposition), všem obecným frázím se naopak vyhněte, dodržujte tone of voice i grafickou jednotnost.
• Začtvrté nepalte mosty a přenášejte si navázané kontakty mezi různými kroky ve své kariéře. Jedním z posledních přežitků MLM éry je orientace na krátkodobý zisk a nakládání s obchodním partnerstvím jako s toaletním papírem.

Je pro vás téma businessu denní chleba? Výborně, pro nás platí to samé! Sledujte nás na Facebooku a žádný článek ani podcast už vám neuteče.