Náš zákazník, náš pán a další nesmysly

Náš zákazník, náš pán – a další nesmysly

„Náš zákazník, náš pán”. Tahle slavná věta se dlouho skvěla na zdech obchodů zlínského podnikatele Tomáše Bati. Postupem času se z ní stal (tak trochu prázdný) slogan, na který můžete narazit u každého podnikatele či firmy, která absolutně neví, co dělá. V tomto článku jsme pro vás sepsali několik zažitých podnikatelských pravidel, kterým byste se měli raději vyhnout obloukem.

Náš zákazník, náš pán

Nikdo asi nepochybujeme, že zákazník je důležitý – je to přece jen ten, díky komu můžete podnikat. Pokud byste ale měli ohýbat svůj byznys či strategii kvůli každému člověku, který bude mít nějaké připomínky, moc by z vašeho produktu nejspíš nezbylo.

V praxi zkrátka platí, že zákazník nemá vždycky pravdu. Určení cílové skupiny a naplňování jejích potřeb je jednoznačně důležité, ale zákazníci nikdy nedokážou nahlédnout na celý koncept vašeho produktu tak jako vy. Proto poslouchat je v každém případě na slovo může znamenat zhoršení dlouhodobých výsledků. 

A pokud by někdo chtěl brblat, že „Dřív to tak nebývalo a Baťovi tehdá na zákaznících záleželo” – nezáleželo. Tomáš Baťa neměnil koncept každé boty jen proto, že z ní jednoho zákazníka bolely nohy. V časech rozletu Baťových bot byl tento citát stejně prázdný jako dnes.

Tip: Přečtěte si článek o greenwashingu a dalších falešně altruistických praktikách, na které firmy lákají své zákazníky.

Čím víc názorů, tím líp

S předchozím pravidlem souvisí ještě jedno podobné. Někteří podnikatelé jsou totiž přesvědčeni, že čím víc názorů, tím lepší produkt může vzniknout.

V angličtině se taková situace nazývá „Bikeshedding” nebo také „Law of Triviality”, pravidlo triviálnosti. Jedná se o určitý paradox, který říká, že když se zeptáte velkého množství lidí na specializovaný produkt, každý vám k němu něco bude chtít říct, ale naprosté minimum výpovědí bude mít hodnotu. V praxi se totiž všichni budou vyjadřovat pouze k otázkám, kterým rozumí – třeba jako barva stojanu na kola u komplikovaného návrhu budovy.

Ve výsledku se tak zpravidla nevyplatí ptát se každého, ale jen jasně definovaného okruhu lidí, u nichž máte jistotu, že je jejich výpověď pro váš produkt klíčová.

Tip: Zjistěte, jak byste v praxi neměli mluvit se svými obchodními partnery a na co je třeba si dát pozor.

Moje cílová skupina jsou všichni, kdo mají peníze

Pokud by to teď působilo, že podle nás na zákazníkovi nezáleží, rozhodně se nenechte mýlit. Samozřejmě záleží – záleží na dobře určené zákaznické cílové skupině. A zde zmíníme další, opačný zažitý extrém, který někteří neúspěšní podnikatelé často praktikují: snaží se prodávat produkt všem, nebo alespoň všem, kdo mají peníze. Ale ne každý typ zákazníka je ten pravý pro vás.

V současnosti jsou trh a nabídka produktů tak rozsáhlé, že je víc než kdy dřív důležité určit si svou přesnou cílovou skupinu. Cílová skupina je klíčová pro marketing a způsob, jakým ke svým zákazníkům budete hovořit. Okruh by měl být dostatečně úzký, aby zaujal, a dostatečně široký, aby se do něj někdo vešel.

Když potom někteří podnikatelé mají za to, že jsou jejich cílová skupina všichni – protože každého by teoreticky mohl zajímat jejich produkt –, jejich šance na úspěch jsou zkrátka mizivé. 

Kam dál? Zajímají vás podnikatelské tipy? Přečtěte si článek o tom, jaké podnikatelské trendy budou převažovat v letošním roce. A také nás nezapomeňte sledovat na Facebooku a LinkedInu

Pavla Rýgrová