Osmihodinová pracovní doba? Nesmysl!

kratší pracovní doba = produktivnější zaměstnanci

Kratší pracovní doba za stejné peníze: cesta ke krachu, nebo efektivní inovace? Ačkoliv se většina firem tohoto kroku zatím zdráhá, současné výzkumy ukazují, že zkrácení délky pracovní doby má zpravidla výrazný vliv na zvýšení efektivity výkonu zaměstnanců. Tak jak to tedy je, vyplatí se dopřát zaměstnancům trochu víc volna? To jsme pro vás shrnuli v dnešním článku. 

Kdy vznikla osmihodinová pracovní doba

Věděli jste, že osmihodinová pracovní doba v Česku není odjakživa? Před vznikem první republiky byla typická délka pracovní doby 13 až 16 hodin denně. Zkrátit pracovní dobu téměř o polovinu na počátku 20. století představovalo pro většinu populace extrémně kontroverzní krok. V současnosti si přitom většina z nás už nedokáže představit, že bychom v práci trávili tolik času.

Délka pracovní doby v následujících letech prošla ještě dalšími změnami. Až do 50. let bylo běžné pracovat 6 dní v týdnu, v 60. letech se v Česku tato doba změnila na tzv. střídavý rozvrh, kdy se jeden týden pracovalo 5 a druhý 6 dnů. Postupné zkracování společně s digitalizací se ale ukázalo jako velice výhodné (aneb odpočatý zaměstnanec = pracující zaměstnanec), a tak jsme se dostali až na současných 40 hodin při plném úvazku.

Tip: Přečtěte si, jak zdokonalit svůj time management a být efektivnější.

Vyplatí se kratší pracovní doba?

V současnosti se nicméně zase objevují hlasy volající po další změně. Tyto názory se opírají o sociologické studie, podle kterých zaměstnanci v rámci šestihodinové pracovní doby prokrastinují procentuálně výrazně méně než zaměstnanci, jejichž pracovní doba je delší. 

Podle těchto výzkumů se člověk pracující na plný úvazek dokáže v práci flákat až polovinu pracovního času. Možná je tedy opravdu na čase přestat zaměstnance platit za zírání do zdi. To přece můžou dělat i doma. 

České firmy zkouší zkrátit pracovní dobu na 6 hodin

V Česku se v posledních letech objevují první pokusné vlaštovky, jejichž výsledky účinnost krácení potvrzují. Například firma Rodenstock z Klatov zkrátila zaměstnancům pracovní dobu o 2,5 hodiny denně a závěry jsou jedině pozitivní. Zaměstnanci se údajně:

  • víc těší do práce
  • cítí méně vystresovaní
  • nevadí jim víkendové směny
  • jsou více odpočatí a v práci snadněji udrží pozornost

Stejný výsledek potvrzuje i digitální agentura Sherpas, která svým zaměstnancům podobným způsobem zkrátila pracovní dobu o jeden den – pracují tedy jen 4 dny v týdnu. Podle vedoucího agentury se následkem této změny neprojevila žádná ztráta. „Díky efektivnímu rozvržení povinností zvládáme zakázky zpracovat i na kratší časové ploše,” uvádí její ředitel. 

Tip: Přečtěte si, jak motivovat zaměstnance skrze Key Performance Indicators.

Efektivní plánování a spokojení zaměstnanci

Tyto příklady ukazují na to, že šestihodinová pracovní doba se ve výsledku skutečně vyplatí. Možná, že je tedy zkrácení práce dalším trendem budoucnosti. A řekněme si upřímně všichni – nepracovalo by se nám všem lépe, kdybychom se mohli o dvě hodiny déle prospat? 

Pavla Rýgrová